Indie na vlastní kůži: veletrh 2017 – cestopis (5 minut čtení)

Kobercové expo 2017

Rok se sešel s rokem a Mujkoberec opět vyrazil na dalekou cestu do Indie vybírat koberce přímo ke zdroji. Jak to vůbec v Indii vypadá a je to podobné českému nebo evropskému prostředí? Zkráceně řečeno: vůbec ne. Pojďme se v rychlosti podívat na naše postřehy z veletrhu a z Indie obecně.

Jeden z největších a nejmodernějších showroomů v Indii.

Odlišnosti začnete spatřovat hned, jakmile přistanete na letišti. Po vystoupení z letadla začnete cítit zvláštní vůni nebo pach ve vzduchu, kterou nemůžete blíže identifikovat. Jen víte, že tohle v Evropě necítíte. Zhruba za půl hodiny si na ni však zvyknete a už jí pravděpodobně poté neucítíte. Jakmile vkročíte na půdu obrovského letiště, uvidíte, že jeho celá široká podlaha je pokryta krásným kobercem. Vítá Vás tak země, která je opravdovou matkou koberců.

Ruční tkaní koberců na stavech (hand loom).

Při cestě na veletrh je indický styl řízení rovněž odlišný. Jak ptáte se? Například tím, že klakson je na autě důležitější součást, než třeba světla. Indové zkrátka troubí hlasitě a rádi, a mají k tomu dobrý důvod. Na silnici totiž potkáme vozidla od náklaďáků po osobní auta, rikši a cyklisty, a pro zpestření se na silnicích často promenáduje i posvátná kráva. Běda, když jí však srazíte. Čekají Vás pak roky ve vězení! Stejně tak v Indii nečekejte, že si v Mcdonaldu dáte hovězí burger, ale to už je jiný příběh.

Stánek výrobce Samara – vytisknou Vám na koberec jakýkoliv vzor za velmi příznivou cenu :)

Při prokousávání se 10 milionovým hlavním městem Delhi také zjistíme, že zde platí přednost silnějšího, rychlejšího nebo utroubenějšího. Například v 2 milionovém indickém městě Varanasi udělali i jedno zajímavé dopravní opatření. Odebrali totiž všechny semafory v zájmu zvýšení plynulosti dopravního provozu (druhý důvod je, že je stejně všichni ignorovali :)).

Pokud jste bílí a jdete do nějaké odlehlejší oblasti, tak se s Vámi všichni budou rádi fotit :)

Indický veletrh je na místní poměry velice kultivovaný a dobře organizovaný. Indové to mají tak dobře zmáknuté, že ať už potřebujete vyřešit cokoliv, vždy se najde nějaký člověk, který Vám s tím pomůže. Například i na místním WC je člověk, jehož funkce je Vám podat mýdlo (asi abyste se pro něj nemuseli natahovat nebo nedejbože mačkat nějaké tlačítko).

Indie je rovněž místo velké spirituality. Chrám Tambdi Surla je krásná oáza klidu a meditace.

Nutno říct, že indové jsou velcí byznysmeni a jakmile vidí bělochy ze západu, začnou cítit příležitost a mohou se přetrhnout, aby Vám mohli ukázat jejich zboží. Indové (alespoň ty v kobercích) jsou mimořádně pracovití a ochotní. Co se týče koberců, tak exportují opravdu do celého světa. Dle mého názoru to jediné, proč ještě svět neovládli, je to, že dělají koberce téměř výhradně ručně a to se opravdu prodraží oproti strojně dělaným kobercům. Na druhou stranu v Indii najdeme opravdu ty nejlepší a nejkvalitnější koberce za velmi příznivé ceny.

Takto to dopadne, když řeknete Indovi, aby Vás vyfotil a on místo toho soustředěně natočí kameru na sebe :)

Když zavítáme do indických výroben, každá je trochu odlišná, ale všechny mají také dost společných prvků. Společné je například to, že Vás zpravidla přijde pozdravit ten nejtlustší Ind, což je majitel továrny. Jako druhý nejtlustší si s Vámi potřese rukou jeho syn. Tomuto procesu přihlíží z blízka několik dalších obtloustlých (ne ale zas tolik) Indů, kteří jsou většinou na obchodních pozicích. Sport tady není tolik v módě a status se zde prokazuje tím, že máte na to, abyste se pořádně nadlábli. Následuje výměna několika zdvořilostních frází, přinesou Vám drobné občerstvení (sušenky, oříšky, ovoce, téměř všechno je pálivé a je na tom čili) a poté majitel luskne prsty. Z ničeho nic se z temnot vynoří asi 20 malých hubených mužíků, kteří naběhnou k obrovským kupám koberců a začnou je před zraky všech otáčet. Je tam s Vámi ještě zapisovatel, který si poznamenává každičký detail – když třeba nad něčím váháte, mračíte se, pousmějete se – všechno je to zaznamenáno v notýsku. Na základě toho Vám pak pošlou prezentaci s výrobky, které se Vám líbily a čeká se na potvrzení.

Mujkoberec se rozrůstá, tak potřebuje více síly na tahání těžkých koberců – přibrali jsme nového člena uprostřed :)

Tak, koberce máme vybrané, a když už jsme v té Indii byli, tak jsme si dopřáli mini dovolenou na pobřeží Goa. Pokud přemýšlíte nad exotickou dovolenou, tak Vám Goa můžeme opravdu doporučit. Jedná se o takovou Indii pro začátečníky, je to nejvyspělejší Indická země. Ano, pořád tu jsou krávy na silnici, ale ne tolik, ano pořád je tu nepořádek, ale menší, ano, i tady jídlo pálí jako čert a s kari se tady nešetří, ale aspoň Vám tu neshoří pusa. V každém případě slunko tu pálí o sto šest a pláže jsou tu velké a čisté a lidé tu jsou milí. Když už jste na místě, je zde velice levno, teplo (vlhko), stabilní počasí a mnoho možností na výlet (vodopády, prales, plantáže s kořením, pozorování delfínů, honění se s opicemi nebo jízda na slonu – vše je zde možné). Pozor ale, v létě je zde období dešťů, a příliš velké horko, takže doporučujeme plánovat spíše na zimu.

Bylo již trochu po sezóně, tak byly pláže prázdné. Lidé utíkali před obdobím dešťů.

 

Při koupání musíte mít záchranou vestu, protože v Indii neumí nikdo plavat a každý rok se pod vodopádem několik lidí utopí.
Tomáš Linhart: Kobercový a sportovní nadšenec. Mám rád dobré jídlo, stejně tak jako dobrý vtip. Pracuji tvrdě a odpočívám (spím) ještě tvrději. Mám rád zábavu, i když žádná není. Jsem člověk plný paradoxů, ale jedno je jisté: Koberec si luxuji vždycky sám! :))