Přírodně barvené koberce

Proč je moč osla tak dobré barvivo? Aneb barvení koberců přírodně.

Ať už se Vám líbí spíše orientální vzory nebo tíhnete k moderním, experti ze světa koberců se shodnou na jednom: přírodní barviva jsou daleko kvalitnější než barviva umělá neboli syntetická. Ne nadarmo se u nás říká, že dříve vyblednou lidi, než přírodně zbarvený koberec, který může vydržet i stovky let bez poškození.

Barvení koberců na ulici
Přírodní barvení koberců na ulici

V dnešní době se 99% všech běžných koberců barví chemickými barvivy – to je ale nuda! Nám se jedná o pravé, přírodní barvení. V Íránu ještě mnoho lidí ctí tyto staré principy a můžete se naprosto spolehnout, že tyto koberce Vám rozhodně nevyblednou. Dokážete si ale představit, kolik práce dá pouhé vyrobení barviva? Jak velké množství květin nebo případně živočichů (ano, živočichů), musíte uvařit, abyste z nich dostali potřebný barevný extrakt? To ale trochu předbíháme. Pokud je tedy koberec ručně barvený, je to asi tak, jako byste si koupili nové auto a najali si soukromého malíře, aby Vám ho štětcem nabarvil. Přesně takto prestižní je mít ručně tkaný a přírodně barvený koberec. Z čeho se však barvy dělají?

 

Odstíny červené se vyrábí z kořene mořene (resp. mořeny, ale to by se nerýmovalo). Je to popínavá rostlina, jejíž kořen rozdrtíme, vložíme do vařící vody a necháme, ať se děje magie. V závislosti na poměru nám poté látky alizarin a purpurin, dají červený odstín a xantin žlutý.

 

Brouk košenila – samička. Tento brouk žije v kaktusech (nebo kaktech?) a byl importován v roce 1856. Místo toho, aby ho místní snědli, s ním začali barvit koberce a valáá! Podívejte se na tu krásně sytou červenou. Pro ochránce zvířat – brouk alespoň zemře noblesní smrtí a pozůstatky budou „zvěčněny“ – jeho účel na světě tak není zmařen.

 

Zelená byla vytvořena kombinací indigové se žlutou- takže pozor – nejedná se zde o původní barvu! Podle mého se však o podvod nejedná – kdo nemá rád kávu s mlékem? Jestli Vás to uklidní, tak v Číně je zelená produkována originálně z keříkové rostliny s poetickým jménem „Rhamnus chlorophorus“ :)

 

Jak nám jeden místní prodavač sdělil: „Modrá barva se vyrábí přímo ze samotné řeky Nil po odpaření vody“ Neuvěřitelné! Další prodavač nám sdělil, že se získává broušením modrého Íránského kamene. Třetí prodavač říkal, že jeho modré koberce jsou barvené speciální indigovou rostlinou. Ať už je to tak nebo tak, představte si, že se díváte do průzračných modrých očí někoho, do koho jste zamilováni. Stejně tak jsou Íránci zamilováni do koberců!

 

Purpurová. Krok 1 – nalezneme měkkýše (škebli). Krok 2 – uvaříme měkkýše. Krok 3 – nesníme měkkýše, ale necháme vodu odpařit a extrakt si ponecháme a namočíme do něj vlákno. Vlákno poté nelížeme, ale použijeme ho pro tkaní koberce.

 

Odstíny béžové jsou tvořeny z ječmene. Inu v Íránu platí úplná prohibice, tak co by s ječmenem tak jako tak dělali.. Ale dokážete si toto představit v Čechách?

 

Moje oblíbená žlutá barva, která je na koberci jedna z nejzářivějších se vyrábí z křišťálové, průzračné a třpytivé… moči osla. A proč právě osla? Moč osla je asi jako ropa – v Íránu jí máte opravdu dostatek. Za druhé se v ní vyskytují speciální složky, které si barvu uchovávají po staletí stejnou. Ale nebojte – ta žlutá, kterou máte v obýváku je pravděpodobně umělá barva.

 

Teď, když víme, že žlutá se dělá z oslí moči, tak z čeho se asi dělá hnědá?? Ano uhodli jste! Jsou to přesně malé bobíky jako třeba ořechy, lusky nebo listy speciálních rostlin.

Technologie barvení

Zapomeňte však na to, že jen vezmete barvivo (extrakt) a zalijete horkou vodou a za pár minut instantně podáváme připravené barvivo. Barvivo není káva! Jedná se o starodávné umění, které se zde přenáší z otce na syna po mnoho generací. Musíte znát přesné poměry, další přísady a triky, které si každá rodina barvící koberce pečlivě střeží jako si Coca Cola střeží svůj recept.

Vše začíná přípravou barviva. Někdy je do barviva přimícháno sražené mléko nebo tvaroh pro zesvětlení. Vlna je poté umístěna do vařící vody, a po určité době se nechá ve vodě ochladit. Poté, co se barva usadí, jsou vlákna umístěna do studené vody, aby se opláchlo přebytečné barvivo. Nakonec se vlna položí na sluníčko, aby uschla. Variace v barvě, v pruhování nebo nerovné stínování přidává koberci na šarmu a dává mu život. Přírodní barviva stárnou velice elegantním způsobem, produkujíc jemné barevné odstíny, které koberci mohou ještě přidat na kráse, někdy i na hodnotě.

Historické barvení koberců
Přírodní barvení koberců má velice dlouhou tradici a tajemství se přenáší z otce na syna.

Odlišné typy barev

Tak, jako má různou kvalitu vlna, liší se i kvalita barviv. Některá barviva jsou sytá a hutná, jiná jsou více vybledlá a jemnější. Dobré barvivo má však transparentní barvu, takovou, která odpovídá na světlo, které na ni svítí. Při kombinaci s lesklou vlnou, transparentní barva doslova přiměje koberec oživnout. Horší typy barviva jsou temnější a monotónní. Horší typy barviva slábnou a ztrácejí se na slunečním svitu a ve vodě doslova plavou.

Antická barviva byla vyráběna zejména z rostlinných materiálů, některá však rovněž z hmyzích ulit. Barvivo musí být na vlákno zafixováno a to trvá až několik týdnů. Dřívější umělá barviva měla sice velice syté barvy, které však zanedlouho vybledly. To bylo dáno velmi krátkou fixací barviva na vlákno.

Moderní „chromová“ barviva přišla na svět po roce 1920. Tato barviva nevybledávají, ale jen málokdy mají takovou hloubku a „teplost“ jako přírodně barvené koberce. V posledních 20 letech si někteří kobercoví producenti znovu začali pohrávat s myšlenkou používání tradičních přírodních barviv. Že by tedy starodávné principy opravdu fungovaly?

Tomáš Linhart

Kobercový a sportovní nadšenec. Mám rád dobré jídlo, stejně tak jako dobrý vtip. Pracuji tvrdě a odpočívám (spím) ještě tvrději. Mám rád zábavu, i když žádná není. Jsem člověk plný paradoxů, ale jedno je jisté: Koberec si luxuji vždycky sám! :))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *