Mujkoberec se vydal do Íránu, země koberců, a to, co jsme zažili, bylo velmi neočekávané. Tato série bude věnována zejména kobercům, ale i kultuře a mentalitě lidí, která je neméně zajímavá, a s koberci velmi úzce souvisí.
Na začátku bych určitě měl zmínit, že koberce a způsob smýšlení o nich je naprosto odlišný od toho, jak o nich přemýšlíme v Čechách. V Íránu najdeme mnoho krásných, ručně dělaných koberců. Lidé zde koberce berou spíše jako umělecké dílo, něco s čím opravdu někdo strávil mnoho času a dal si na tom záležet. Prodejnu koberců tu můžeme najít skoro tak často, jako v Čechách hospodu. V každé prodejně najdeme velké množství většinou ručně tkaných koberců pečlivě naskládaných na několika hromadách.
Každý prodavač se může skoro přetrhnout, aby Vás nalákal k sobě do obchodu. Není to ale tak, že by z Vás chtěl vydolovat co nejvíce peněz, jako je to zvykem v jiných arabských zemích. Na Íránu je krásné to, že je zatím téměř neposkvrněn turisty, takže prodavači Vás z čistě dobré vůle pozvou dovnitř, nabídnou Vám zdarma čaj a roztáhnout před Vás úžasné, originální vzory, které tady v Čechách nejsou vůbec k sehnání a chtějí si s Vámi hlavně popovídat. Evropan je pro ně stále velmi exotický tvor, od kterého se mohou dozvědět mnoho zajímavých informací, jak to u nás chodí.
Zpět ale ke kobercům. Téměř v každé prodejně koberců najdeme naprosté klenoty. Rukodělná tradice vytváření koberců je v Íránu velice silná a jen tyto typy se zde považují za prestižní. V prodejnách najdeme kusy rozmanitých orientálních vzorů, které byly šity jedním až čtyřmi lidmi. Ušít takový kusový koberec běžné velikosti 80 x 150 cm může jednomu člověku trvat zhruba půl roku. S tím, že ten člověk je profesionál, který na koberci pracuje 8 hodin denně. Ty nejlepší kusy s nejvyšší hustotou vláken však trvají vytvořit i například 2 nebo dokonce 4 roky. Na těch většinou pracují 1-2 specialisté. Lepší je, když na koberci pracuje 1 člověk, protože používá stejnou techniku a koberec je pak ucelenější.
Na takový koberec je doslova radost si sáhnout. Jakmile si koberec pohladíte, může Vám doslova proběhnout mráz po zádech. Ruka se Vám krásně položí do měkkého vlněného materiálu a Vy pohladíte tisícovky drobných, krátkých vláken. Pokud poté zaboříte nehty do opravdu kvalitního koberce, sami pocítíte, že máte problém se dotknout samotného podkladového materiálu. Vlákna jsou totiž tak hustá a nalepená na sebe, že Vám to ani téměř neumožní. Pokud člověk umí ocenit umění, jedná se o opravdu fantastický zážitek.
V každé kobercárně najdeme doslova kupy koberců naskládaných na sebe. Když Vám je prodavači předvádí, nejedná se pouze o nové kusy. Není vůbec žádný problém narazit na koberec 40 let starý, který se stále prodává jako nový výrobek. Koberce v Íránu v žádném případě nejsou považované jako spotřební zboží. Když si koupíte kvalitní kousek a nepoškodíte ho, dokonce Vám stoupá na hodnotě – stejně jako u dobrého uměleckého díla.
Když má Íránec peníze navíc, koupí si koberec. Pokud bychom toto měli srovnat s naší kulturou, určitě by bylo snazší najít více rozdílů než společných znaků. Dle našich zkušeností a prodejů u nás lidé totiž upřednostňují levné koberce, jednoduchých béžových či hnědých vzorů. Hned za nimi jsou v žebříčku imitace perských koberců, vyrobené z polypropylenu. Slovem imitace nemyslíme nic špatného, stále se jedná o kvalitní kusy, nicméně místo vlny nebo hedvábí je použit syntetický materiál. Ten může být i 10x levnější, což zde rozhoduje.
Český spotřebitel je tedy mnohem praktičtější a dívá se na koberec více jako na spotřební zboží. Nelze říci, že by to bylo dobře, či špatně. Češi mají zájem o co nejvýhodnější koupi a také o to, aby koberec dobře vypadal v místnosti. Kvalitu provedení a použitý materiál už tolik neřeší (až na výjimky, kterou jste možná právě Vy :)). Íránský spotřebitel naopak upřednostňuje kvalitu provedení a ví, že když koupí opravdu drahý a kvalitní koberec, investice se mu jednak vyplatí a dokonce i jeho společenský status bude vyšší (obdobně jako když má u nás někdo dobré auto).
Je úžasné, jaký vztah si Íránci mohou ke koberci vypěstovat a je radost pohledět s jakou péčí se o koberce starají. Zkrátka v porovnání s Českem jsou to dva úplně jiné světy a je dobré si něco vzít s obou. V následujících článcích vypíchneme největší zajímavosti, na které jsme v Íránu narazili a rozebereme koberce trochu podrobněji.
Tomáš.
